Už odmalička mám dost velké
problémy s páteří, bolí mě záda, křiví se mi a žádné rehabilitace mi moc
nepomáhají. Jediné, co moje záda spolehlivě srovná je jízda na koni. Jezdím už
nějakých devět - deset let a musím říct, že pokaždé, když jsem na čas jezdit
přestala, moje záda začala dost trpět a já samozřejmě s nimi.
Dost stará fotka - poník Bonnie |
Přibližně před pěti lety jsem se
seznámila s pojmem hiporehabilitace nebo jinak hipoterapie a začala pátrat
po tom, kde bych se tady v Praze s ní mohla seznámit blíž. V dnešní
době to samozřejmě není nijak těžké, prostě naklapete do Googlu hipoterapie
Praha a už vám vyjíždí první výsledky. Nejvíc mě tenkrát zaujal jezdecký klub
Braník, neboli TJ Orion a nakonec jsem u něj také zůstala.
Koně jsou fajn, jezdecké kluby
také, ale kdo si jako já už nějakými prošel zjistí, že tam panuje dost
nepříjemná konkurenční atmosféra, hlavně pro nováčky. To jsem však na Braníku
nezažila, možná to bylo tím, že jsem se tam nesnažila zapojit do jezdeckého
klubu, ale chtěla jsem jen dělat hipoterapii, těžko říct.
Hipoterapie je rehabilitační
metoda, která může pomoci širokému spektru pacientů.
Je věkově neomezená a pacient, ať už dítě nebo dospělý, si
díky hipoterapii může zlepšit koordinaci pohybů, senzomotoriku a posílit různé
svalové skupiny. Po psychické stránce hipoterapie také velmi pomáhá. Pacient je
v příjemném, bezstresovém prostředí, cítí hladkost kůže, teplo a klidný
tep koně a rehabilitant s ním promlouvá o příjemných tématech a oba se
snaží najít si k sobě cestu.
Adámek |
Hiporehabilitace je vhodná pro
pacienty s roztroušenou sklerózou, skoliózou, svalovou disbalancí,
mozkovou obrnou s obezitou, kardiovaskulárními onemocněními, ale také
třeba pro slepce, pro lidi s Downovým syndromem nebo schizofrenií.
S pacientem se podle potřeby cvičí, mluví nebo jen
chodí, důležitým faktorem je zde příjemná atmosféra, pomazlení se s koněm
a navázání kontaktu. Myslím, že už jenom fakt, že jsou děti venku a v kontaktu se zvířaty a přírodou velmi pomáhá, natož potom příjemně houpavý pohyb koně.
Emička |
Pokročilí jezdci se později mohou zúčastnit samostatného
tréninku, případně paravoltiže a paradrezury.
Myslím, že dětem i dospělým se na
statku moc líbí, dříve jsme mohli chodit ven, ale teď se bohužel kvůli
golfovému hřišti musíme zdržovat jen na jízdárně. Nám to však zase tolik nevadí
na statku panuje příjemná atmosféra a i já se vždy po odpoledni stráveném
v Braníku vracím domů s úsměvem na tváři. Jen mě mrzí, že tam kvůli
škole a dalším povinnostem nemohu chodit tak často, jak bych chtěla.
Kdybyste měl někdo zájem jít se tam podívat, není problém.
Každá dobrovolná ruka je dobrá. Hipoterapie probíhá každou středu a neděli cca
od tří hodin a mě tam tuhle neděli konečně už také uvidíte!
Stašek |
Žádné komentáře:
Okomentovat