Létající auta,výtahy do vesmíru, jídlo speciálně chemicky upravené pro
naše individuální potřeby, přístroje ovládané myšlenkou, naklonované orgány a
lidmi ovládané počasí. Co nás všechno čeká za padesát, sto nebo tisíc let?
Možná tohle všechno a možná také nic, ale jedno víme jistě, příroda na náš úkor
dost strádá a pokud se nad sebou trochu nezamyslíme, tak ta tady už určitě
nebude a my nejspíš také ne...
Dnes snad už každý ví, že je na
světě spoustu druhů rostlin a živočichů a také už pravděpodobně každý ví, že
jsme se my lidé stali největšími vrahy všeho živého kolem nás. Statistiky nám
neustále ukazují kolik lidí bylo minulém měsíci, roce, desetiletí zabito
zvířetem, ale kolik druhů jsme vyhubili my to už zůstává ututláváno. Ekologické
organizace se sice snaží vždycky nějaký případ vytáhnout na světlo, ale
většinou jsou ihned udusány kritikou mocných lidí, kterým se zájem o ekologii
prostě nehodí.
Nevyhnutelnou pravdou ovšem je,
že vymírání zvířat a devastování přírody se stává stále větším problémem. Ze
studií OSN k roku 2010 vyplývá, že od roku 1970 se naším přičiněním snížil
počet žijících druhů zvířat o třicet procent, plocha deštných pralesů a
mořských řas o dvacet procent a pokrytí korálovými útesy dokonce o čtyřicet procent.
Spousta lidí v mém okolí, ať
už v mém věku nebo starších, zavírají před touto problematikou oči a moc
dobře vím, že přibližně 70% lidí otevře článek, kvůli chytlavému názvu, ale
potom ho jen projede očima, zavře a nic si z toho nevezme, ale i tak doufám,
že tu zbývající menšinu něco lehce trkne v místě, kde máme srdce a zamyslí
se, nad tím, jak změnit svět. Jako obyčejní lidé toho nemůžeme udělat mnoho,
ale i z jiskřiček můžeme udělat oheň.. :)
O problematiku soužití člověka a
přírody se zajímám už opravdu dlouho, takže asi tohle nebude můj poslední
článek zaměřený na tohle téma a to i proto, že si myslím, že je důležité o tom
vědět a informovat. Když člověk totiž zjistí, jak moc zbytečné jsou některé
smrti, třeba si odpustí boty z krokodýlí kůže, norkový kožíšek nebo
exkluzivní žraločí polévku. Tou teď také začneme.
1) Žraločí ploutve:
Na toto ožehavé téma jsem narazila docela nedávno. O této
problematice jsem slyšela už dřív, ale děsivé záběry zaživa ořezávaných žraloků
a následné zahazování zbytků jejich těl zpět do oceánů mě opravdu dostaly.
Následující komentář o tom, že v posledních dekádách ze světových moří a oceánů vymizelo okolo 90%
žraločí populace mě ujistil, že tohle je opravdový problém. A proč se tohle
děje? Kvůli polévce! Ze žraločí ploutve se totiž dělá jeden
z nejluxusnějších vývarů, který je zvykem podávat na svatbách, či
banketech.
„Ploutev sama o sobě je bez chuti a polévce ochucené kuřecím či
vepřovým vývarem dodává pouze rosolovitou konzistenci. Údajně působí
afrodiziakálně, posiluje funkce orgánů, zpomaluje stárnutí a zamezuje vzniku
rakoviny, žádný z těchto mýtů však nebyl nikdy vědecky potvrzen.“
Chápu, že vyhledáváme určité druhy mas a pochutin kvůli
jejich nezaměnitelné chuti, ale pokud je pravda, že ploutev sama o sobě nemá
žádnou chuť a dodává vývaru pouze rosolovitou konzistenci, tak mi její užíváni
přijde opravdu naprosto zbytečné. Afrodiziakální účinky jsou v podstatě
mýtus a pochybuji, že by nám miska žraločí polévky pomohla uchovat mládí nebo
ochránit před rakovinou.
Lidem často smrt žraloků nevadí, protože se jich bojí.
Myslím, že i díky filmu čelisti a dalším tohoto typu máme dojem, že je
pro nás žralok přímým ohrožením. Pravdou ovšem je, že pro žraloky není
přirozené konzumovat lidské maso a většina zranění mívá příčinu v lidské
neopatrnosti.
„Podle statistik
organizace Global Shark Attack File bylo v roce 2009 zaregistrováno 102 případů
útoku žraloka na člověka (případně plavidlo) a 8 z nich s následkem smrti.
Pro srovnání
(statistika National Geographic): asi 500 lidí je každoročně zabito slony, 2
400 osob je popraveno, 22 000 ročně zahyne na následky užití nelegálních drog,
dopravní nehody každoročně připraví o život asi 1 200 000 osob a největším
zabijákem je hladomor, který má každoročně na svědomí okolo 8 milionů životů..“
Zdroj:
http://cestovani.idnes.cz/zralok-mizi-ze-sveta-aneb-polevka-ktera-ohrozuje-svetovy-ekosystem-1g0-/kolem-sveta.aspx?c=A100809_180926_igsvet_hig
Zdroj:
http://cestovani.idnes.cz/zralok-mizi-ze-sveta-aneb-polevka-ktera-ohrozuje-svetovy-ekosystem-1g0-/kolem-sveta.aspx?c=A100809_180926_igsvet_hig
Je smutné, že také právě
chudoba a hladomor je jednou z příčin vymírání těchto druhů. Podnikání
s tímto v dnešní době nadmíru lukrativním zbožím je velmi výnosné.
Holt hlad je hlad a když je na dohled výborný přivýdělek, tak lidé morální
otázky řešit nebudou.
Tento problém však rozhodně není v rybím světě
výjimkou. Podobnou situaci zažívají všechny „jedlé“ rybí druhy – losos, treska,
makrela i naše oblíbené sardinky a v dnešní době také tuňák, jehož hejna začínají
být v našich mořích spíše výjimečná.
Seznam ohrožených ryb, které se dostanou i k nám můžete
najít zde: http://www.inuru.com/index.php/nove-zdroje/vyziva-jidlo/201-morske-ryby-cesko
2) Roh nosorožce:
Čínská medicína přisuzuje nosorožčímu rohu doslova zázračné
účinky. Dokáže snížit horečku, vyléčit impotenci nebo bojovat s nádorem. Ve
skutečnosti se nosorožčí roh skládá z keratinových vláken a tudíž je svým
složením podobný vlasům nebo nehtům. Jeho léčivé účinky nebyly nikdy prokázány
a přesto milióny lidí věří v to, že je roh vyléčí z horečky případně
jim vyžene ďábla z těla. Navíc, stejně jako vlasy a nehty, roh po
odříznutí po nějakém čase doroste, ale to už pytláky nezajímá, přeci jenom je
jednodušší nosorožce před odříznutím rohu zabít.
Ochránci zvířat se proti tomuto problému snaží bojovat
odřezáváním rohů v narkóze, napichováním speciální barvou nebo neustálým
hlídkování. Těžko však říct, zda je tato snaha dostatečně efektivní, protože
cena, kterou zájemci jsou ochotní za pouhý gram rohu zaplatit je opravdu
vysoká. V podstatě je v dnešní době dražší než zlato.|
Zbývající druhy nosorožců
|
Počet
|
Status
|
|
Nosorožec jávský
|
60
|
kriticky ohrožený
|
|
Nosorožec sumatránský
|
300
|
kriticky ohrožený
|
|
Nosorožec indický
|
2.400
|
kriticky ohrožený
|
|
Nosorožec dvourohý
|
3.100
|
kriticky ohrožený
|
|
Nosorožec tuponosý
|
11.100
|
zranitelný
|
Další informace můžete najít zde:
3) Teplé kožichy:
Mít krásný norkový kožíšek, který nás skvěle uchrání před
zimou je určitě skvělé a v době, do které nepatřily moderní technologie a
dutá vlákna se určitě hodil, ale dnes? Je opravdu nutné mít pravý liščí,
norkový nebo bobří kožich? Kožichy jsou už dnes dost zpopularizované téma,
které se zajímá spousta lidí a organizací a já, se zatnutými pěstmi, doufám, že
to pomáhá a lidé si začínají uvědomovat, že nosit skutečný kožich a zabíjet tím
ohrožená zvířata je naprostá zbytečnost.
Navíc, zvířata nejsou zabíjena nějakým rychlým relativně
humáním způsobem, ale jejich smrt často doprovází poměrně dlouhé utrpení,
zvlášť kvůli tomu, aby se jejich kožíšek ani trochu neponičil. A tak jsou
dušena výfukovými plyny nebo zabíjena elektrickým proudem pomocí kovové tyče
v řitním otvoru.
Kožešinovým problémem se u nás zabývá organizace svoboda
zvířat. Pokud Vás zajímá co byste pro jejich podporu a ochranu zvířat udělat,
podívejte se na tyto odkazy. V podstatě však stačí nahradit zvířecí
kožíšky pořádnou teplou bundou nebo kabátkem z vlny.
4) Sloní kly:
„Z Keni několik let po
sobě přicházely dobré zprávy o tom, jak se zvyšuje počet slonů žijících na
jejím území. Poslední sčítání velkých savců ale ukázalo, že za čtyři roky jich
ubylo téměř tisíc. Za řídnoucí populací vidí odborníci zvyšující se poptávku po
vzácné slonovině.“
http://zpravy.ihned.cz/c1-59032670-poptavka-po-slonovine-v-asii-roste-populace-africkych-slonu-ridne
Další z dlouho řešených, ale evidentně nevyřešených a
neřešitelných problémů. Sošky ze slonoviny, slonovinové koule a šperky. Zase ta
samá otázka. Opravdu kvůli tomu potřebujeme vybíjet tisíce slonů? Nemůžeme se
v naší neutuchající chamtivosti spokojit se zlatem na šperky a mramorem na
sochy? Opravdu musí kvůli nám a našemu milovanému pocitu bohatství, nadvlády a
luxusu zemřít tolik zvířat?
V letech 1979 až 1989 byla kvůli klům vyvražděna zhruba
polovina všech slonů žijících v Africe a tudíž byl v témž roce vyhlášen
celosvětový zákaz obchodování se slonovinou. To bohužel moc nepomohlo. Po
uzavření dohody sice obchodování opravdu kleslo, ale za poslední tři roky
začíná zase prudce stoupat. Pravděpodobně také kvůli ubývajícím nosorožcům.
Nejhoršími roky pro slony byl pravděpodobně rok
Kde se bere ta vysoká poptávka po slonovině? Odpověď najdeme
opět v Číně, ale tentokrát se nejedná o její tradiční medicínu, ale o
umělecká díla. Její současná ekonomická expanze a s tím spojená
vzrůstající poptávka dává slonům opravdu zabrat a bohužel sloní pytláky
neomlouvá ani fakt, že cena stoupla z původních 15 až 43 dolarů za kilogram na
současných 44 až 148 dolarů.
Doufám, že jsem vás neponoukla k novému podnikání, ale
spíše k zamyšlení nad tím, jak žijeme dnes a jak budou teoreticky vypadat
naše zítřky. Jedna věc je jasná: Příroda bez nás dokáže existovat, ale my bez
ní ne.
Veškeré zdroje, ze kterých jsem čerpala informace a obrázky uvádím v článku
nebo pod ním. Pro ty, kteří se úspěšně prokousali textem a odkazy až do konce,
mám poslední otázku.
Zamysleli jste se někdy nad slovy humánní a zvěrstvo?
V čem tkví základ těchto slov chápu a možná proto ještě víc mi přijde
paradoxní pozitivní význam slova humánní a negativní slova zvěrstvo. Možná,
kdyby se jejich význam prohodil, tak by více vypovídala o tom, jak se dnes
chováme ke zvířatům, kterým nezbývá než tiše a svorně vymírat.
Závěrem nutno dodat, že ačkoliv tento článek vyznívá dost negativně, já věřím v to, že dokážeme lidskou inteligenci využít k tomu, abychom se naučili s přírodou žít, protože i přes naše snahy, příroda se nahradit nedá..
Myslete na okolí,
vaše Adriana
P.S. Pokud se Vám nechce procházet články a odkazy, zapněte si program Prima ZOOM, tak najdete spoustu zajímavých informací a inspirujících dokumentů..:)
Žádné komentáře:
Okomentovat