středa 21. srpna 2013

Zbytečná smrt

Létající auta,výtahy do vesmíru, jídlo speciálně chemicky upravené pro naše individuální potřeby, přístroje ovládané myšlenkou, naklonované orgány a lidmi ovládané počasí. Co nás všechno čeká za padesát, sto nebo tisíc let? Možná tohle všechno a možná také nic, ale jedno víme jistě, příroda na náš úkor dost strádá a pokud se nad sebou trochu nezamyslíme, tak ta tady už určitě nebude a my nejspíš také ne...        

Dnes snad už každý ví, že je na světě spoustu druhů rostlin a živočichů a také už pravděpodobně každý ví, že jsme se my lidé stali největšími vrahy všeho živého kolem nás. Statistiky nám neustále ukazují kolik lidí bylo minulém měsíci, roce, desetiletí zabito zvířetem, ale kolik druhů jsme vyhubili my to už zůstává ututláváno. Ekologické organizace se sice snaží vždycky nějaký případ vytáhnout na světlo, ale většinou jsou ihned udusány kritikou mocných lidí, kterým se zájem o ekologii prostě nehodí.
Nevyhnutelnou pravdou ovšem je, že vymírání zvířat a devastování přírody se stává stále větším problémem. Ze studií OSN k roku 2010 vyplývá, že od roku 1970 se naším přičiněním snížil počet žijících druhů zvířat o třicet procent, plocha deštných pralesů a mořských řas o dvacet procent a pokrytí korálovými útesy dokonce o čtyřicet procent.


Spousta lidí v mém okolí, ať už v mém věku nebo starších, zavírají před touto problematikou oči a moc dobře vím, že přibližně 70% lidí otevře článek, kvůli chytlavému názvu, ale potom ho jen projede očima, zavře a nic si z toho nevezme, ale i tak doufám, že tu zbývající menšinu něco lehce trkne v místě, kde máme srdce a zamyslí se, nad tím, jak změnit svět. Jako obyčejní lidé toho nemůžeme udělat mnoho, ale i z jiskřiček můžeme udělat oheň.. :)
O problematiku soužití člověka a přírody se zajímám už opravdu dlouho, takže asi tohle nebude můj poslední článek zaměřený na tohle téma a to i proto, že si myslím, že je důležité o tom vědět a informovat. Když člověk totiž zjistí, jak moc zbytečné jsou některé smrti, třeba si odpustí boty z krokodýlí kůže, norkový kožíšek nebo exkluzivní žraločí polévku. Tou teď také začneme.


1) Žraločí ploutve:

Na toto ožehavé téma jsem narazila docela nedávno. O této problematice jsem slyšela už dřív, ale děsivé záběry zaživa ořezávaných žraloků a následné zahazování zbytků jejich těl zpět do oceánů mě opravdu dostaly. Následující komentář o tom, že v posledních dekádách  ze světových moří a oceánů vymizelo okolo 90% žraločí populace mě ujistil, že tohle je opravdový problém. A proč se tohle děje? Kvůli polévce! Ze žraločí ploutve se totiž dělá jeden z nejluxusnějších vývarů, který je zvykem podávat na svatbách, či banketech.

„Ploutev sama o sobě je bez chuti a polévce ochucené kuřecím či vepřovým vývarem dodává pouze rosolovitou konzistenci. Údajně působí afrodiziakálně, posiluje funkce orgánů, zpomaluje stárnutí a zamezuje vzniku rakoviny, žádný z těchto mýtů však nebyl nikdy vědecky potvrzen.“

Chápu, že vyhledáváme určité druhy mas a pochutin kvůli jejich nezaměnitelné chuti, ale pokud je pravda, že ploutev sama o sobě nemá žádnou chuť a dodává vývaru pouze rosolovitou konzistenci, tak mi její užíváni přijde opravdu naprosto zbytečné. Afrodiziakální účinky jsou v podstatě mýtus a pochybuji, že by nám miska žraločí polévky pomohla uchovat mládí nebo ochránit před rakovinou.



Lidem často smrt žraloků nevadí, protože se jich bojí. Myslím, že i díky filmu čelisti a dalším tohoto typu máme dojem, že je pro nás žralok přímým ohrožením. Pravdou ovšem je, že pro žraloky není přirozené konzumovat lidské maso a většina zranění mívá příčinu v lidské neopatrnosti.

„Podle statistik organizace Global Shark Attack File bylo v roce 2009 zaregistrováno 102 případů útoku žraloka na člověka (případně plavidlo) a 8 z nich s následkem smrti.
Pro srovnání (statistika National Geographic): asi 500 lidí je každoročně zabito slony, 2 400 osob je popraveno, 22 000 ročně zahyne na následky užití nelegálních drog, dopravní nehody každoročně připraví o život asi 1 200 000 osob a největším zabijákem je hladomor, který má každoročně na svědomí okolo 8 milionů životů..“Bílý žralokZdroj: http://cestovani.idnes.cz/zralok-mizi-ze-sveta-aneb-polevka-ktera-ohrozuje-svetovy-ekosystem-1g0-/kolem-sveta.aspx?c=A100809_180926_igsvet_hig

Je smutné, že  také právě chudoba a hladomor je jednou z příčin vymírání těchto druhů. Podnikání s tímto v dnešní době nadmíru lukrativním zbožím je velmi výnosné. Holt hlad je hlad a když je na dohled výborný přivýdělek, tak lidé morální otázky řešit nebudou.

Tento problém však rozhodně není v rybím světě výjimkou. Podobnou situaci zažívají všechny „jedlé“ rybí druhy – losos, treska, makrela i naše oblíbené sardinky a v dnešní době také tuňák, jehož hejna začínají být v našich mořích spíše výjimečná.
Seznam ohrožených ryb, které se dostanou i k nám můžete najít zde: http://www.inuru.com/index.php/nove-zdroje/vyziva-jidlo/201-morske-ryby-cesko

 Bílý žralok

2) Roh nosorožce:

Čínská medicína přisuzuje nosorožčímu rohu doslova zázračné účinky. Dokáže snížit horečku, vyléčit impotenci nebo bojovat s nádorem. Ve skutečnosti se nosorožčí roh skládá z keratinových vláken a tudíž je svým složením podobný vlasům nebo nehtům. Jeho léčivé účinky nebyly nikdy prokázány a přesto milióny lidí věří v to, že je roh vyléčí z horečky případně jim vyžene ďábla z těla. Navíc, stejně jako vlasy a nehty, roh po odříznutí po nějakém čase doroste, ale to už pytláky nezajímá, přeci jenom je jednodušší nosorožce před odříznutím rohu zabít.
Ochránci zvířat se proti tomuto problému snaží bojovat odřezáváním rohů v narkóze, napichováním speciální barvou nebo neustálým hlídkování. Těžko však říct, zda je tato snaha dostatečně efektivní, protože cena, kterou zájemci jsou ochotní za pouhý gram rohu zaplatit je opravdu vysoká. V podstatě je v dnešní době dražší než zlato.

Zbývající druhy nosorožců
Počet
Status
Nosorožec jávský
60
kriticky ohrožený
Nosorožec sumatránský
300
kriticky ohrožený
Nosorožec indický
2.400
kriticky ohrožený
Nosorožec dvourohý
3.100
kriticky ohrožený
Nosorožec tuponosý
11.100
zranitelný

Další informace můžete najít zde:




3) Teplé kožichy:

Mít krásný norkový kožíšek, který nás skvěle uchrání před zimou je určitě skvělé a v době, do které nepatřily moderní technologie a dutá vlákna se určitě hodil, ale dnes? Je opravdu nutné mít pravý liščí, norkový nebo bobří kožich? Kožichy jsou už dnes dost zpopularizované téma, které se zajímá spousta lidí a organizací a já, se zatnutými pěstmi, doufám, že to pomáhá a lidé si začínají uvědomovat, že nosit skutečný kožich a zabíjet tím ohrožená zvířata je naprostá zbytečnost.
Navíc, zvířata nejsou zabíjena nějakým rychlým relativně humáním způsobem, ale jejich smrt často doprovází poměrně dlouhé utrpení, zvlášť kvůli tomu, aby se jejich kožíšek ani trochu neponičil. A tak jsou dušena výfukovými plyny nebo zabíjena elektrickým proudem pomocí kovové tyče v řitním otvoru.


Kožešinovým problémem se u nás zabývá organizace svoboda zvířat. Pokud Vás zajímá co byste pro jejich podporu a ochranu zvířat udělat, podívejte se na tyto odkazy. V podstatě však stačí nahradit zvířecí kožíšky pořádnou teplou bundou nebo kabátkem z vlny.




4) Sloní kly:

„Z Keni několik let po sobě přicházely dobré zprávy o tom, jak se zvyšuje počet slonů žijících na jejím území. Poslední sčítání velkých savců ale ukázalo, že za čtyři roky jich ubylo téměř tisíc. Za řídnoucí populací vidí odborníci zvyšující se poptávku po vzácné slonovině.“


Další z dlouho řešených, ale evidentně nevyřešených a neřešitelných problémů. Sošky ze slonoviny, slonovinové koule a šperky. Zase ta samá otázka. Opravdu kvůli tomu potřebujeme vybíjet tisíce slonů? Nemůžeme se v naší neutuchající chamtivosti spokojit se zlatem na šperky a mramorem na sochy? Opravdu musí kvůli nám a našemu milovanému pocitu bohatství, nadvlády a luxusu zemřít tolik zvířat?
V letech 1979 až 1989 byla kvůli klům vyvražděna zhruba polovina všech slonů žijících v Africe a tudíž byl v témž roce vyhlášen celosvětový zákaz obchodování se slonovinou. To bohužel moc nepomohlo. Po uzavření dohody sice obchodování opravdu kleslo, ale za poslední tři roky začíná zase prudce stoupat. Pravděpodobně také kvůli ubývajícím nosorožcům. Nejhoršími roky pro slony byl pravděpodobně rok 2011 a 2012, kdy bylo pouze v roce 2012 vyvražděno dohromady  nad 25 000 slonů.
Kde se bere ta vysoká poptávka po slonovině? Odpověď najdeme opět v Číně, ale tentokrát se nejedná o její tradiční medicínu, ale o umělecká díla. Její současná ekonomická expanze a s tím spojená vzrůstající poptávka dává slonům opravdu zabrat a bohužel sloní pytláky neomlouvá ani fakt, že cena stoupla z původních 15 až 43 dolarů za kilogram na současných 44 až 148 dolarů.






Doufám, že jsem vás neponoukla k novému podnikání, ale spíše k zamyšlení nad tím, jak žijeme dnes a jak budou teoreticky vypadat naše zítřky. Jedna věc je jasná: Příroda bez nás dokáže existovat, ale my bez ní ne.


Veškeré zdroje, ze kterých jsem čerpala informace a obrázky uvádím v článku nebo pod ním. Pro ty, kteří se úspěšně prokousali textem a odkazy až do konce, mám poslední otázku. 
Zamysleli jste se někdy nad slovy humánní a zvěrstvo? V čem tkví základ těchto slov chápu a možná proto ještě víc mi přijde paradoxní pozitivní význam slova humánní a negativní slova zvěrstvo. Možná, kdyby se jejich význam prohodil, tak by více vypovídala o tom, jak se dnes chováme ke zvířatům, kterým nezbývá než tiše a svorně vymírat.

Závěrem nutno dodat, že ačkoliv tento článek vyznívá dost negativně, já věřím v to, že dokážeme lidskou inteligenci využít k tomu, abychom se naučili s přírodou žít, protože i přes naše snahy, příroda se nahradit nedá..

Myslete na okolí,

vaše Adriana

P.S. Pokud se Vám nechce procházet články a odkazy, zapněte si program Prima ZOOM, tak najdete spoustu zajímavých informací a inspirujících dokumentů..:)

Žádné komentáře:

Okomentovat