Víte na cestování je krásné to, že se o své zážitky můžete po návratu
s někým podělit. Mám moc ráda, když můžu domů přivézt nějakou drobnost
nebo suvenýr z cest, kterým udělám radost a aspoň na chvilku svou rodinu nebo přátele
přenesu na místo, kde se mnou nemohli být. Tradičně vozím z dovolených
nějaké místní výrobky, alkohol nebo něco dobrého na zub, ale teď po návštěvě
Kréty jsem se rozhodla, že domů dovezu celou pořádnou řeckou večeři.
Řecká kuchyně a obecně řecká
večeře je krásným obrazem jejich kultury a smýšlení. Řekové a obecně obyvatelé
středomoří nikam moc nespěchají nebo aspoň ne večer po práci.
Sejdou se doma nebo
v restauraci s přáteli a jedí a pijí a hodují. Je to krásné a úplně
jiné než u nás, je příjemné jíst třeba dvě tři hodinky, v klidu k tomu
poslouchat hudbu, pít víno, diskutovat o tom co nás zajímá a prostě si
v klidu užít čas po práci.
Naši uspěchanost jsem asi nejlépe
poznala na Maltě, kde jsem bydlela dva měsíce u jedné rodiny a kde se mnou také
bydlely Španělky nebo Italky. Každý večer jsem dostala obrovskou porci jídla a
každý večer jsem ho snědla jako první. (a to nejsem žádný rychlík) Takže
zatímco všichni u stolu ještě jedli, pili víno a diskutovali, já už byla hotová
a slušně odmítala nabídky na přidání. Zkoušela jsem zpomalit, opravdu se
snažila, ale pokaždé, když už jsem myslela, že jím nejpomaleji jak jen mohu,
stejně jsem skončila jako první.
A pak to přišlo. Zapomněla jsem na upomínky
jako, při jídle se nemluví nebo na hry „kdo to sní první je král“ a na všechny
rady dietologů a poradců na téma nepití před, při a po jídle a jen jsem tak
seděla na terase, užívala si mořský vzduch, sledovala hvězdy a zapojovala se do konverzace. Jídlo mi ke konci lehce vystydlo, ale mě to nevadilo, protože
i přesto jsem si vychutnávala každý kousek.
Pravděpodobně jsem i tak tenkrát skončila první, ale už jsem zdaleka neměla takový náskok a břiše jsem měla naprosto skvělý pocit.
Byl večer, slunce zapadalo, od moře vanul chladný vítr a já se cítila sytá a zrelaxovaná a připravená na vše.
Letos na Krétě jsme také hodovali
a to v královském stylu, takže jsem se rozhodla trochu toho tepla, klidu a
pohody při jídle přenést sem a vyzkoušet, jak nám půjde večeření v řeckém
stylu.
Předrm– Dakos
Velmi jednoduchý, ale chutný
předkrm, skládající se z tvrdého, jakoby usušeného chleba, nadrobno nakrájených
rajčat, olivového oleje a feta sýru. Chléb dáme dospod, na něj položíme
rajčátka, posypeme rozdroleným sýrem a zalijeme olivovým olejem. Doporučuji dakos připravit jako první, aby měl tvrdý chléb čas vše okolo nasáknout. Je potom
chutnější a lépe se jí.
Průběžné chody
Na stole by určitě neměli chybět
černé a zelené olivy a měkká bagetka s jogurtovým tzatziky. Tzatziky
vyrobíme snadno, buď do jogurtu rovnou nasypeme směs koření a nastrouháme
okurku nebo si směs připravíme sami ze soli, česneku a kopru. Je to velmi dobré
a skvěle nahradí naše majonézy a tatarky.
Hlavní chod – Vepřové a kuřecí souvlaki s citrónovými brambory
Vepřové nebo kuřecí maso smícháme
se stroužkem česneku, lžičkou vinného octa, špetkou soli a pepře, přidáme půl lžičky tymiánu a oregána, pořádně zakapeme citrónem, zalijeme olivovým olejem a
necháme na hodinku odležet. Dá se použít i skopové nebo jehněčí maso.
Potom nakrájíme na malé kousky a
postupně navlékáme na špejli tak, aby masa k sobě těsně přiléhala.
Pak už jenom hodíme na gril nebo na rozpálenou pánev a je hotovo!
Citrónové brambory jsem měla
poprvé na Rhodosu v hotelu a od té doby jsem je neustále zkoušela a
hledala ideální recept, až jsem na něj konečně narazila. Nejspíš vám brambory
v kombinaci s citronem budou znít zvláštně, ale věřte, že je to
výborné!
Brambory si nakrájíme na tenké
plátky nebo půlměsíčky, zalijeme olivovým olejem, posypeme hrubou mořskou solí,
čerstvým rozmarýnem a potom pořádně zakapeme citrónem. Dáme do trouby cca na
180 stupňů a pečeme do zlatova. V průběhu pečení je můžeme pomazávat
šťávou ze dna pekáče.
Doporučuji k tomu podávat
tzatziky a čerstvou zeleninu, všechno tak bude velmi svěží a vy budete mít
skvělý pocit.
Sladkost na závěr
Na závěr jsme podávala skvělou
medovou baklavu, kterou jsem nevyráběla, ale pouze dovezla. Baklava je vyrobená
z tenkých plátků těsta, oříšků a medu. Doporučuji ještě před podáváním
lehce polít teplým medem.
Samozřejmě jsme nesměli
zapomenout na závěrečný šnaps, kterým se stalo ledově vychlazené medové Haraki. Udělá tečku za výbornou večeří.
Jídlo se povedlo a nálada u stolu
byla skvělá, jen jsme to snědli tak nějak středoevropsky rychle, snad se do
příště ještě polepšíme.
Samozřejmě jídlo, které zde
popisuji je jen výběrem a naprostým minimem toho, co všechno řecká kuchyně
nabízí. Pokud by někoho z vás více zajímala, tak tady je pár odkazů:
Žádné komentáře:
Okomentovat