Adriana a továrna na čokoládu

Pro dobrodružství občas není potřeba chodit moc daleko a mě stačilo po výuce ve škole popojít pouze pár kroků Celetnou ulicí a byla jsem v ráji.

Také milujete čokoládu? Já na sladké moc nejsem, ale když už mám chuť na něco sladkého, tak na čokoládu.

            Hořkou čokoládu, mléčnou, bílou, oříškovou, na wafli, na ovoci, se sušenkou, jako pralinky, jako lízátko, tekutou, horkou, ale i jiné sladkosti, jako různá lízátky, bonbony a další dobroty, to všechno najdete v obchodě a muzeu čokolády Choco Story v ulici Celetná.

            Já jsem si tam tentokrát nepřišla zamlsat a pokochat se pohledem na sladké umění, ale absolvovat prohlídku muzea čokolády. Otevřeno mají každý den od 10:00 – 19:00 a vstupné je rozlišené cca od 120 – 180 Kč. Muzeum vás provede historií čokolády, jejím zpracováním a výrobou a cukrář Vám ukáže, jak se vyrábí belgické pralinky i s malou ochutnávkou.

Jako první začali kakaové boby zpracovávat Aztékové a Mayové , kteří z rozdrcených zrn a koření šlehali pěnu, kterou potom popíjeli. Základní tipy na zpracování bobů a jejich tajné recepty se později v době mořeplaveckých výprav a to především díky Cortézovi, dostaly do Evropy, kde se ihned začaly těšit velkému zájmu.

 

Kakaovník, který nalezneme nejčastěji na území Jižní Ameriky, je 5-8 metrů vysoký strom s velkými dužnatými plody (lusky), v jejichž jádru se skrývají kakaové boby.

Kakaové lusky dozrávají dvakrát do roka.

Po sběru se rozpůlí a vylousknou se boby, které se následovně fermentují a suší, aby se předešlo případnému plesnivění. Kvalitu bobů jsou zkušení obchodníci schopni rozpoznat pouze podle samotné vůně.

Když jsou boby správně usušené a připravené k exportu, vyvážejí se do specializovaných továren na čokoládu do celého světa, kde z bobů, postupným drcením a lisováním, vzniká kakaová hmota, kakaové máslo a kakaový prach.

Hmota a máslo se dále používají k výrobě čokolády, prach se používá k výrobě kakaových nápojů nebo čokoládových náhražek.

Mléčná čokoláda vzniká smícháním kakaové hmoty, másla a sušeného mléka, hořká se skládá pouze z hmoty a másla a bílá naopak pouze z kakaového másla a mléka.

Takto namixovaná čokoláda se dále exportuje do čokoládoven a pralinkáren v podobě malých, oválných destiček, které se znovu roztaví a zpracují v pralinky, či jiné čokoládové výrobky.

A jaké byly přísady do čokolády v minulosti? 

Cortéz v roce 1528 dovezl recept, který obsahoval - 700 g kakaa, 750 g bílého cukru, 56 g (2 unce) skořice, 14 zrn mexického pepře, 14 g hřebíčku, 3 vanilkové lusky, špetka anýzu, jeden lískový ořech, muškátový ořech, šedá ambra a vodu z pomerančového květu, oblíbenými ochucovadly bylo například ještě čili nebo jasmínové a růžové květy.

Není divu, že tato čokoláda byla známá svými afrodiziakálními účinky, tohle by probralo kohokoli!

Návštěva čokoládovny je velmi příjemná, expozici vám doplňují zajímavé texty, videa a samozřejmě živá ukázka výroby pralinek a ochutnávka, navíc všude voní sladká čokoláda.

Jestli si potřebujete v pošmourném počasí zvednout náladu, tak rozhodně doporučuji! :)

A povzbudivý obrázek na závěr: