Kréta

Miluji pohled na výšku hor, vždy mi připomíná, co všechno lidé dokážou. Také miluji pohled na moře a na jeho dokonale rovnou, jemně modrou linii, která jen jemně naznačuje, kde přibližně končí moře a začíná nebe. Když se tak dívám do těch výšek a dálek, vždy se mi tak lehce rozbuší srdce a hlavou se rozlétne hejno otázek a myšlenek na které normálně člověk nemá čas ani náladu. A tak často sedím a dívám se a v podstatě ani nepřemýšlím, jen nechávám všechno v hlavě volně plynout.

I přestože naše cesta na Krétu byla naplánována jako taková ta typická válecí se dovolená u moře, neodolali jsme a pár dní věnovali výletování, které se rozhodně vyplatilo. Kréta totiž není jen o dlouhých písčitých plážích a teplém Středozemním moři, ale najdeme tam i nádhernou hornatou přírodu, moderní města a rozvaliny starých paláců a chrámů, které jsou důkazem toho, jak dlouhá je tajemná historie Kréty.

My jsme byli ubytovaní v městečku Rethymno a v podstatě jsme se pohybovali pouze v oblasti Rethymno a v Heraklionu, protože i přesto, že je Kréta ostrov, potřebovali bychom na její procestování minimálně čtyři týdny. I tak jsme ovšem navštívili spoustu zajímavých míst a jestli je Kréta celá nádherná jako oblast Rethymno, musí být opravdu zážitek jí procestovat celou.

Na první výlet jsme se vydali na vypůjčeném skútru a trochu se báli, zda skútr zvládne náročnou cestu, kterou jsme si pro něj připravili. Vydali jsme se totiž z Rethymna přímo do hor, kde jsme museli zdolat několik dlouhých táhlých kopců než jsme dorazili k našemu prvnímu cíli – klášteru Arkadi.

Klášter Arkadi je pamětním místem na děsivé události, které se tu děli za osmanské nadvlády. V roce 1866 se zde totiž na protest nadvládě nechaly vyhodit do vzduchu ženy a děti. Klášter ve výšce 500 m.n.m. je krásně zachovalý a doslova pročpělý tajemnou atmosférou.

Abychom atmosféru trochu odlehčili, vydali jsme se nádhernou béžovo-zelenou krajinou dál a v horských průsmycích jsme se kochali dokonalou scenérií. Dalším bodem byla lisovna olivového oleje, kterou nám v průvodci Marco Polo doporučovali zvláště kvůli příjemné majitelce.

Byla to pravda, jen co jsme zastavili na dvoře, už jsme slyšeli: „Hi! How are you.?“ a milá paní domu se již chystala provést nás objektem a povyprávět nám něco málo o historii olivového oleje. Bylo to opravdu velmi příjemné setkání, ze kterého jsme si samozřejmě kromě širokého úsměvu na tváři odnášeli i olej a olivovou pastu.

Posilněni pečivem a příjemným zážitkem jsme pokračovali dál ke krápníkové jeskyni v Melidoni, která opět byla svědkem velké tragédie a po vstupu dovnitř jsme si doslova připadali jako v hrobce. Jeskyně byla hluboká, tajemně nasvícená a na jejím dně zářil bílý kříž na památku zemřelých obětí.

 V roce 1824 se zde schovávali ženy, děti a členové odboje, kteří byly udušeni kouřem z ohňů, které Turci před vstupem do jeskyně zapálili.

Další den jsme se vypravili do paláce v Knossu a samozřejmě do hlavního města – Heraklionu. Palác v Knossu by neměl žádný milovník historie a umění minout. I přestože se můžeme dnes pouze dohadovat o funkci těch kterých částí, zrenovované malby, místnosti a okrově červené sloupy ocení každý.

Heraklion je velmi překvapivé město. Každá ulička je úplně jiná! Procházíte se po moderní promenádě a najednou jste v malých jižanských uličkách, odbočíte dál a vidíte rozbitá okna a fasády domů, ale hned za rohem už můžete zahlédnout krásně upravenou řeckou tavernu kolem které projdete a najednou stojíte před graffiti pomalovanou zdí a moderní restaurací pro mladé a na to všechno jste narazili během pěti minut, žádné hledání, žádné bloudění, jen překvapení na každém rohu.

Na poslední výlet jsme měli půjčené auto a tak jsme vyrazili na jižní stranu Kréty, ke studenému Libyjskému moři.

Tam se totiž nachází horská propast Preveli, kterou protéká sladkovodní říčka a jejíž koryto je celé porostlé palmami. A protože válení se na pláži je trochu nuda, tak jsme vyrazili proti proudu řeky přímo do prolákliny mezi dvěmi skalními stěnami. Cesta nebyla jednoduchá, ale rozhodně byla zábavná! Zdolávali jsme nízké větve, vysoké balvany, plavali studenou vodou, viděli jsme ptáky, rybky, želvy, až jsme se dobrodili k vysoké stěně z balvanů, kterou se nám v plavkách a žabkách zdolávat moc nechtělo a tak jsme se spokojeně vrátili stejně komplikovanou cestou nazpátek.

Jinak jsme si samozřejmě typicky odpočinkově užívali písčitých pláží, horkého slunce a dobrého jídla. Vyzkoušeli jsme crazy sofa, řeckou kávu, spoustu druhů zmrzlin a každou večeři zapili místní pálenkou raki. Zkusili jsme postavit hrad z písku, váleli jsme se u bazénu a samozřejmě jsme se i poctivě spálili, prostě dovolená, jak má být!

Kréta je zkrátka pro každého. Myslím, že jí může navštívit člověk, který chce prostě jen tak relaxovat i turista toužící po dobrodružství. Můžu jen doporučit!